CZ | EN | NL

Bulletin no. 69

New Year's Party 2010
December 2009

Contents

• Úvodník

  Na adresu revolucí, které proběhly před dvaceti lety v tehdejší takzvané Východní Evropě, poznamenal indický profesor Brahma Chellaney v New York Times: Evropa získala svobodu, Asie bohatství.

  Když jsem v české televizi sledoval programy připomínající Listopad 1989, nejvíce mě zaujala všechna ta nenaplněná očekávání a naděje, které tehdy lidé měli. Po 40 letech totality a ekonomického úpadku doufalo mnoho účastníků Sametové revoluce, že všechno bude jiné a že se všechno změní k lepšímu.

  Měli bychom být spravedliví: hodně věcí se opravdu změnilo. Už nestojíme fronty na banány a toaletní papír, stačí zajít do některého z hypermarketů nebo obchodních domů a škála nabízeného zboží by českého občana z roku 1989 uvedla v němý úžas. Navíc ve velké části Evropy (Schengen) může každý cestovat bez cestovního pasu nebo povolení, jak se mu zachce.

  Není pochyb o tom, že Evropa získala svobodu a země bývalého Východního bloku si navíc polepšily.

  Ale někdejší komunistické špičky nebyly nikdy postaveny před soud a bohatou, nebo přinejmenším zbohatlou se stala jen část obyvatelstva. Bohužel některé „staré struktury“ zůstaly na vlivných pozicích a někteří z nich jsou dnes velmi bohatí. To také vysvětluje (veliké) zklamání poměrně velké části účastníků Listopadu 1989.

  Mohlo být všechno jinak? Něco ano, ale většina pravděpodobně ne. Skoro všichni vzdělaní a zkušení odborníci byli přirozeně členové komunistické strany, aspoň od určité úrovně. Disidenti byli od významných postů drženi v úctyhodné vzdálenosti. Když bylo poraženo nacistické Německo a začal „rok 0“, všichni zkušení odborníci měli „černou“ minulost.

  Vybudovat novou zemi a společnost jen s bezúhonnými a nezkušenými nadšenci jde těžko.

  V jistém smyslu platilo to samé i pro Nizozemí po druhé světové válce, v době jeho osvobození. Královna Vilemína a partyzáni, kteří aktivně bojovali proti nacistickým okupantům, doufali a mysleli si, že bude všechno jinak než v předválečném Nizozemí. Bohužel se však ukázalo, že se zmýlili a zklamaná královna pár let nato abdikovala. Co se ale povedlo, bylo, že nejhorší kolaboranti byli postaveni před soud a byla zavedena nová měna, díky které stará měna pozbyla své hodnoty.

  Asie je den ode dne bohatší, a přestože se její bohatství dostává i do širších vrstev čínské a indické populace, většina tamějšího obyvatelstva je stále velmi chudá a de facto nesvobodná.

  Pravda, Čína se stává druhou nejsilnější, a brzy pravděpodobně vůbec nejsilnější ekonomikou světa a ekonomická moc se přenáší do Asie. Otázkou však zůstává, kdo se má líp – průměrný občan Česka nebo Nizozemska, nebo průměrný občan Číny?

• Rozhovor s Oldřichem Uttendorfským

• Událo se

  Prinsjesdag

  V úterý 15. září jsme v působivých prostorách Kaiserštejnského paláce pořádali již pátý ročník akce Prinsjesdag. Nizozemský velvyslanec Jan Lucas van Hoorn tradičně shrnul královnin slavnostní projev z trůnu, tzv. „Troonrede“. Učinil tak však naposledy, neboť na konci září opustil Prahu.

  Řečník Hans Renner, kterého jsme měli na první akci Prinsjesdag, nám jako řečníka pro letošní Prinsjesdag doporučil svého bývalého kolegu Hanse van de Sande, takže jsme vlastně propojili první a pátý ročník této akce.

  Hans van de Sande zahájil svou přednášku otázkou „O čem je Prinsjesdag?“, přičemž zdůraznil, že „Troonrede“ je zvláštní směs toho, co je a co by mělo být, historie a proroctví.

  Po tomto podnětném úvodu pokračoval van de Sande uvedením jednoduchých faktů o lidských bytostech, které jsou podle něj nejflexibilnějším druhem, který příroda stvořila. Popsal 16 hlavních skupin činností zvířete a člověka a pak nám ukázal (pomocí šokujících obrázků a karikatur), co se stane, když jsme zmatení a proč je konkurence řešením.

  Na základě tohoto předpokladu vypozoroval, že v některých obdobích jsme více zmatení než v ostatních, a že pro taková období máme i pojmenování: krize. Van de Sande zdůraznil, že krize nastávají velice často ve všech společnostech a podle něj jsou daleko více o tom, co si myslíme, že lídři dělají, a o ztrátě důvěry, než o faktech („My je neznáme!“).

  Krize je vpravdě lidská záležitost: krize jsou zaviněny lidmi, živeny lidmi („když se nedaří, všichni reagují stejným způsobem, čímž všechno ještě více zhoršují“) a nakonec i vyřešeny lidmi, jakmile se podaří obnovit důvěru.

  Hans van de Sande poté porovnal různé názory na lidstvo („setkání jeskynního člověka a kultury“) a vysvětlil nám, že lidstvo putuje po dvou kolejích, jedna je „příroda“, druhá „kultura“.

  Na závěr pohovořil o vedení lidí v souvislosti s krizí, kdy argumentoval, že lidé v krizi potřebují být vedeni a že jakékoli vedení je lepší než žádné.

  Po přednášce měli všichni účastníci možnost znovu ochutnat vynikající indonéský (nebo holandský?) „Rijsttafel“, a to v doprovodu živé hudby v podání skupiny The Adam’s Trio.

  Jsme velice vděční našim sponzorům Business Lease, CZECH-IN a The Royal Bank of Scotland, kteří nám umožnili uskutečnit akci v této podobě. Speciální poděkování patří také firmám Heineken a Unilever, které nám stejně jako na našich ostatních akcích poskytly pivo a zmrzlinu (Algida).

  Interaktivní diskusní fórum

  Přemýšleli jsme o způsobu, jak využít znalostí a zkušeností našich členských firem ve prospěch členů z řad malých a středních podniků (MSP), a tak se zrodila myšlenka uspořádat diskusi zaměřenou na praktickou podporu MSP. Pilotní interaktivní diskusní fórum se uskutečnilo v pondělí 23. listopadu navečer v prostorách PwC.

  Diskusi vedl člen našeho představenstva Steef Klop (PwC) a jako další odborníky si přizval členku našeho představenstva Marjet Andriesse (Randstad) a Roberta Šedivce (PNO Consultants). Diskutovalo se o flexibilní pracovní síle, grantech a dotacích a cash managementu.

  Flexibilní pracovní síla by neměla znamenat jen maximální flexibilitu pro zaměstnance a zaměstnavatele, ale měla by být v souladu s určitou dávkou jistoty pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tento optimální stav se označuje jako „flexicurity“. Stávající česká legislativa tento koncept, prospěšný stejně měrou pro zaměstnance i pro zaměstnavatele, moc nepodporuje. Je běžnou praxí, že ve snaze dosáhnout flexibility pracovní síly je nutné hledat zákonné způsoby, jak obejít až příliš neflexibilní legislativu.

  Co se týká získávání grantů a dotací, zejména grantů na školení zaměstnanců (obecné i odborné), to může být nadějné pro firmy, které se restrukturalizují nebo přeorientovávají na jiné výrobky a služby. Realita je však taková, že je dobré mít aspoň pobočku mimo Prahu a navíc se to zpravidla vyplatí až od projektů v hodnotě 3 milionů korun (na dva roky), přičemž je potřeba vyčlenit na školení 50 či více zaměstnanců ročně.

  Z hlediska cash managementu je důležité, aby firmy, kterým v této mimořádné době hrozí problémy s cash-flow, vystupovaly proaktivně vůči bankám. Nenechávejte tedy návštěvu banky na poslední chvíli, kdy už nejste schopni platit své závazky, ale dělejte si co nejpřesnější prognózy cash-flow, abyste mohli odhadnout, jaké úvěry budete v následujících 6 – 12 měsících potřebovat. A hlavně, buďte vůči bankám transparentní a čestní.

  Všichni zúčastnění se velice aktivně zapojovali do diskuse a sdíleli své znalosti i zkušenosti s ostatními, takže se od sebe všichni navzájem v lecčems poučili. Mnozí se shodli, že by v těchto setkáních rádi pokračovali, aby se opět mohli pobavit o svých zkušenostech a vzájemně si pomoci.

   

   

• Nové aktivity

  Novoroční party 2010

  Nový rok tradičně odstartujeme naší Novoroční party, která se uskuteční 19. 1. 2010, tentokrát v Národní bance vín nedaleko Karlova mostu. Někteří z vás si možná ještě pamatují, že před téměř 10 lety byl tento působivý vinný sklep oblíbeným místem konání našich novoročních akcí.

  Přijďte se s námi podívat do nově zrekonstruovaných prostor Národní banky vín, ochutnat skvělá vína a občerstvení, ale především pobavit se se svými obchodními partnery a přáteli a získat nové kontakty.

  Novoroční party zpravidla pořádáme ve spolupráci s některou další obchodní komorou. Ani tentokrát jsme neudělali výjimku, takže budete mít možnost setkat se a poznat kromě našich členů také členy Nordické obchodní komory.

  Akci sponzoruje společnost ING Wholesale Banking.

• Nové aktivity - CSR

  Třetí ročník projektu Podpora dobrého podnikání byl úspěšně završen

  V minulých číslech Bulletinu jsme vás informovali o průběhu společného CSR projektu naší komory a Fóra dárců, Podpora dobrého podnikání, ke kterému se letos připojila i Britská obchodní komora. Máme radost, že v posledním čísle roku 2009 vám můžeme oznámit, že třetí ročník tohoto projektu byl letos úspěšně završen a po dohodě s Fórem dárců bude Podpora dobrého podnikání pokračovat i v příštím roce.

  Letošního ročníku našeho vzdělávacího projektu zaměřeného profesionalizaci neziskového sektoru se zúčastnilo 15 neziskových organizací zastupujících různé cílové skupiny. Od dubna do října se zástupci těchto neziskových organizací zúčastnili 5 seminářů, jejichž témata sestavilo Fórum dárců ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které se do projektu zapojily v minulých ročnících. Letošní účastníci hodnotili jako nejpřínosnější témata „Spolupráce firmy a neziskové organizace“, „PR a média“ a „Cause Related Marketing“ a identifikovali další témata, která by měla být rozšířena či přidána. Tyto informace použije Fórum dárců pro sestavení témat seminářů pro příští ročník.

  Naše komora, ve spolupráci s Fórem dárců a Britskou obchodní komorou, oslovila nebo vytipovala lektory pro semináře z řad našich členských firem. Letošního ročníku se tedy prostřednictvím lektorů či konzultantů zúčastnily tyto firmy: Ahold, Business Lease, Ernst & Young, ING, PricewaterhouseCoopers, Unilever, The Royal Bank of Scotland, ČSOB, K.M.V.S., Ogilvy, Mazars a sociální firma Jůnův statek.  

  Společnost PricewaterhouseCoopers navíc do projektu významně přispěla i tím, že poskytla své prostory pro konání téměř všech seminářů.

  Neziskové organizace pracovaly během celého trvání projektu Podpora dobrého podnikání na svých projektech, se kterými se do letošního ročníku přihlásily, a jejich výsledky pak prezentovaly na závěrečném market place v rámci slavnostního předávání cen TOP Filantrop, konaném 10. listopadu 2009 na Žofíně.

  Účastníci projektu (mimo neziskových organizací) navíc o těchto projektech hlasovali, s cílem zvolit 3 nejlepší projekty. Při hodnocení brali v úvahu 3 hlavní kritéria: celkový přínos projektu pro společnost v případě jeho realizace, zajímavost projektu pro vstup firemního partnera a potenciál projektu pro jeho další rozvoj a úspěšné fungování. Z hlasování vzešly vítězně tyto neziskové organizace:

  1. místo – Asistence o.s. s projektem "Digi firma"

  2. místo – Nadace Charty 77 s projektem "Burza práce Konta Bariéry"

  3. místo – Nadace Leontinka s projektem "Leontinka v zaměstnání"

  Děkujeme tímto všem, kteří se do CSR projektu Podpora dobrého podnikání zapojili, a těšíme se na jeho další pokračování v roce 2010.

• Ekonomická data

  Ekonomický tlak vedl k prudkému nárůstu hospodářské kriminality

  Každá desátá společnost v ČR utrpěla v uplynulém roce v důsledku hospodářské kriminality ztrátu přes 17 miliónů Kč

  Celkem 24 % společností v České republice se v uplynulém roce stalo obětí nejméně jednoho případu hospodářské kriminality, tvrdí Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2009 společnosti PricewaterhouseCoopers. Vzhledem k tomu, že většina podvodů v ČR je odhalena náhodou nebo na základě varování – místo pomocí systémových nástrojů, je vysoce pravděpodobné, že mnoho případů zůstává nezjištěno.

  Celosvětový průzkum hospodářské kriminality je nejrozsáhlejší studií svého druhu na světě – v letošním roce se ho zúčastnilo více než 3 000 respondentů z 54 zemí světa. PwC ji provedla ve spolupráci s INSEAD Business School.

  Průzkum odhalil, že se v důsledku vyššího ekonomického tlaku zásadně změnila podstata hospodářské kriminality – zejména kvůli potřebě dosáhnout stanovených obchodních cílů a finančních výsledků a vlivem strachu ze ztráty zaměstnání. Celá polovina společností, které se staly obětí podvodu, se setkala se zkreslováním finančních informací, zejména s manipulací v souvislosti se žádostmi o úvěry a další financování. To představuje prudký nárůst z 12 % případů v předchozí studii z roku 2007.

  „V porovnání s předchozími lety je to velký nárůst a ČR také vysoce překračuje celosvětový průměr případů zkreslování finančních informací (38 %). Jedná se o důsledek momentální hospodářské situace, kdy došlo k oslabení kontrolního prostředí v důsledku snižování stavu zaměstnanců a současně vzrostl tlak na vedení společností ohledně plnění stanovených cílů,“ poznamenal Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních a vyšetřovacích služeb, PricewaterhouseCoopers Česká republika.

  Nejčastějším typem hospodářské kriminality v ČR tradičně zůstává majetková zpronevěra (60 %). Počet případů korupce a uplácení během posledních 12 měsíců mírně vzrostl (z 27 % v poslední studii z roku 2007 na 30 % v roce 2009) a nadále převyšuje celosvětový průměr (27 %).

  Jak se ospravedlňuje hospodářská kriminalita?

  Strach ze ztráty zaměstnání (58 %) a přesvědčení, že konkurenti ve snaze získat zakázky uplácejí (33 %), zvyšují v současném ekonomickém prostředí tendenci českých pracovníků dopouštět se podvodu. Co se týče vnitřního ospravedlnění (racionalizace) hospodářské kriminality, snaha o udržení dosavadní životní úrovně hrála roli v 80 % případů.

  „60 % respondentů v ČR ospravedlňovalo podvody přesvědčením, že „když to dělají ostatní, tak je to v pořádku“. Podobně je tomu i v dalších zemích střední a východní Evropy, ale celosvětově pouze 35 % účastníků připouští tuto racionalizaci,“ uvedl Sirshar Qureshi. „České společnosti by se proto měly v boji proti hospodářské kriminalitě zaměřit i na kulturní a psychologické aspekty.“

  Nejčastějšími pachateli podvodů jsou vlastní zaměstnanci společností. Pouze 30 % pachatelů všech interních podvodů v ČR za posledních 12 měsíců je z řad středního či vyššího managementu, což je mnohem méně než v regionu střední a východní Evropy (54 %) a globálně (56 %).

  „Nelze ale říct, že v ČR došlo k poklesu množství podvodů páchaných managementem, spíše byla tato čísla ovlivněna skutečností, že management se často podílí na podvodech, které je těžké odhalit,“ dodal Sirshar Qureshi.

  Přehnané spoléhání na náhodu

  Celkem 55 % případů hospodářské kriminality bylo odhalenou náhodou nebo pomocí prostředků mimo kontrolu managementu, zejména díky internímu nebo externímu oznámení (s výjimkou systému anonymní informační linky).

  „V celé střední a východní Evropě je to 32 % případů, což ukazuje, že české společnosti se příliš spoléhají na náhodu,“ zdůraznil Sirshar Qureshi.

  30 % společností, které se staly obětí podvodu, se domnívá, že za posledních 12 měsíců došlo k nárůstu hospodářské kriminality, nicméně 74 % českých respondentů za poslední rok nezměnilo četnost provádění hodnocení rizik spojených s podvody. Celých 30 % českých společností navíc uvedlo, že v posledních 12 měsících neprovedlo žádné vyhodnocování rizik podvodu.

  „Globální výsledky ukazují jasnou souvislost mezi četností hodnocení rizik hospodářské kriminality a počtem odhalených případů. To nás utvrzuje v závěru, že skutečná míra hospodářské kriminality v ČR je podstatně vyšší a že české společnosti přicházejí o daleko vyšší hodnoty, než jsou si vědomy,“ uzavřel Sirshar Qureshi.

  Zdroj: PricewaterhouseCoopers

• Členové informují

• Noví členové

• Právo a daně

  Opatření Janotova balíčku: shrnutí nejpodstatnějších změn

  Autorky: Jarmila Kozáková, Ivana Kroulíková

  Fyzické osoby, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

  Zdanění fyzických osob

  I přes četné debaty o opětovném zavedení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši až 23 %, či dokonce 38 % byla i pro rok 2010 zachována jednotná sazba daně ve výši 15 %. Zároveň byl zachován stávající způsob stanovení základu daně zaměstnanců ve formě tzv. superhrubé mzdy (tj. sumy zdanitelného příjmu zaměstnance a povinného pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem).

  Novela přináší změny v oblasti uplatnění paušálních výdajů u některých skupin OSVČ (např. u osob, které podnikají dle zvláštních předpisů), kde je opětovně zaveden paušál ve výši 40 % (tj. dochází k jeho snížení o 20 % ve srovnání s rokem 2009).

  Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

  Asi největších změn doznala oblast sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

  Tou nejmarkantnější změnou je zvýšení maximálních vyměřovacích základů ze stávajícího 4násobku průměrné roční mzdy na její 6násobek, což odpovídá měsíčnímu hrubému příjmu zhruba 142 000 Kč. Tato změna bude od 1. ledna 2010 platit jak pro odvody pojistného na sociální zabezpečení, tak i zdravotní pojištění.

  Dále došlo k odložení poklesu sazby pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnavatele, kde k 1. lednu 2010 mělo dojít ke snížení ze stávajících 25 % na 24,1 %. I pro rok 2010 tak bude dále uplatňována sazba pojistného ve výši 25 %. Toto opatření bude však kompenzováno skutečností, že i v roce 2010 bude zachován stávající systém refundace části zákonné náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti zaměstnance, který pro rok 2010 (aspoň v případě zaměstnavatelů nad 51 zaměstnanců) již neměl být možný.

  Významnou změnou je rovněž zrušení slevy na pojistném na sociální zabezpečení, kterou mohou v roce 2009 uplatnit zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance s vyměřovacím základem nižším než 27 100 Kč měsíčně, a to s účinností od srpna 2009. Tuto slevu na pojistném tak bude možné naposledy využít za prosinec 2009.

  Dalšími změnami, které „balíček“ přinesl, je snížení dávek pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství. Sníží se i částky nemocenské v případě dlouhodobé nemoci.

  Daň z přidané hodnoty

  S účinností od 1. ledna 2010 dochází ke zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod. Základní sazba daně se zvýší z 19 % na 20 %, snížená sazba pak vzroste z 9 % na 10 %.

  U záloh na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna až v příštím roce a později, se při vyúčtování uplatní stávající sazba 19 %, resp. 9 %. Zbylá částka pak bude podléhat nové zvýšené sazbě daně.

  Změna sazeb daně bude mít dopad i na uplatňování DPH u většiny smluv o finančním pronájmu (nájemní smlouvy s právem koupě) uzavřených po 1. lednu 2009. U těchto smluv se bude u vyúčtování jednotlivých dílčích plnění uplatňovat sazba daně platná k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Smluv o finančním pronájmu, u nichž byl předmět smlouvy předán do užívání před tímto datem, se tato změna nedotkne.

  Plátci, kteří dodávají elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad nebo poskytují telekomunikační služby, mohou za zúčtovací období zahrnující jak část roku 2009, tak část roku 2010 provést mimořádný odečet, případně propočítat spotřebu připadající do 31. prosince 2009 a uplatnit sazbu daně poměrně. 

  Neplátci nebo osoby s kráceným nárokem na odpočet, by pak měli zvážit pořízení, resp. zaplacení zálohy ještě letos. Společnosti by měly včas upravit své informační systémy, zavést příslušné nové daňové kódy, upravit ceníky, nastavit procesy na mimořádný odečet nebo propočet, popřípadě upravit své obchodní smlouvy. Praktické problémy mohou vznikat zejména při vyúčtování záloh, vystavování daňových dobropisů a vrubopisů, opravě splátkových a platebních kalendářů atd.

  Spotřební daně

  V oblasti spotřebních daní Poslanecká sněmovna schválila zvýšení daně u:

  • benzinu a nafty o 1 Kč za litr,
  • cigaret přibližně o 1,8 Kč za krabičku cigaret,
  • piva přibližně 1 Kč za litr,
  • alkoholu 8 Kč za litr 40% lihoviny.

  Zvýšení spotřebních daní nabývá účinnost dne 1. ledna 2010 s výjimkou zvýšení daně z tabákových výrobků, které nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Plátci daně by měli zvážit uvedení maximálně možného objemu výrobků do volného daňového oběhu (vyskladnění) před datem účinnosti novely.

  Změny v oblasti daně z nemovitostí

  S účinností od 1. ledna 2010 se zvyšují základní sazby daně z nemovitostí, a to jak u pozemků, tak u staveb, na dvojnásobek. Toto zvýšení se netýká stávající základní sazby daně u pozemků využívaných zejména pro zemědělství (např. orné půdy, zahrad, hospodářských lesů apod.) a dále u staveb a samostatných nebytových prostorů sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost. Nicméně pro zdaňovací období roku 2010 mohou obce do 30. listopadu 2009 vydat obecně závaznou vyhlášku účinnou od 1. ledna 2010, ve které stanoví výši koeficientu včetně tzv. místního koeficientu, popřípadě mohou od daně z nemovitostí některé pozemky osvobodit, a tím dopad novely zmírnit.

  Zdroj: Ernst & Young

  . . .

  Jak se platí daně 2010: Světový přehled

  Souhrn hlavních informací

  Letos je to již popáté, co projekt Skupiny Světové Banky nazvaný Doing Business zahrnuje indikátor placení daní. Tento ukazatel měří jednoduchost placení daní ve 183 zemích celého světa. Mimo placení daní studie Doing Business poskytuje data o míře regulace v dalších devíti oblastech podnikání: při založení společnosti, žádosti o stavební povolení, zaměstnávání pracovníků, registraci majetku, žádosti o finanční úvěr, ochraně investorů, zahraničním obchodu, vymáhání plnění ze smluv a při ukončení podnikání.

  Indikátor placení daní hodnotí daňové systémy z hlediska místní společnosti dodržující všechny daňové a právní předpisy a další pravidla dané země. Případová studie porovnává malé a střední podniky působící v oblasti výroby a maloobchodu vybrané tak, aby byly navzájem srovnatelné ve všech zemích světa.

  Indikátor ukazuje náklady na placení daní u společnosti z případové studie a administrativní zátěž spojenou s plněním daňových povinností. Obě tyto části jsou přitom pro podniky důležité. Jsou měřeny pomocí tří dílčích ukazatelů: celkové míry zdanění (náklady na všechny daně), času nutného ke splnění hlavních daňových povinností (daň ze zisku, daně a další odvody za zaměstnance a spotřební daně) a celkového počtu daňových plateb.

  Indikátor placení daní měří všechny daně a podobné platby vyžadované státem na všech úrovních (federální, státní či místní) vztahující se na společnost z případové studie. Dílčí ukazatel celkové míry zdanění měří dopad daní a podobných plateb na účetní zisk společnosti. Zahrnuje daň z příjmů právnických osob, odvody na sociální zabezpečení a další daně, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, majetkové daně, daně z převodu majetku, daně z dividend, daně z investic, daň z finančních transakcí, daně ze sběrného odpadu, daně z provozu vozidel a silniční daně. Druhé dva dílčí ukazatele, časové zátěže a počtu plateb, zahrnují také daně a podobné platby vybírané subjektem, jako je daň z obratu nebo daň z přidané hodnoty.

  • Zemí s nejlepší daňovou reformou se stal Východní Timor, který zavedl nový daňový zákon, zjednodušil daně placené podniky a usnadnil daňovou správu.
  • V období od června 2008 do května 2009 usnadnilo platbu daní podle indikátorů Doing Business 45 států, což je téměř o 25 % více než v předchozím roce.
  • Východní Evropa a střední Asie zaznamenaly největší počet reforem již potřetí za sebou, s celkovým počtem deseti států s daňovými reformami. 
  • Typická společnost z případové studie má průměrnou celkovou míru zdanění (podíl daní vůči zisku) ve výši 48,3 %, na splnění všech daňových povinností stráví průměrně 286 hodin ročně a provede celkem 31 daňových plateb.
  • Čas nutný ke splnění všech daňových povinností se pohybuje v rozpětí od 212 hodin v průměru v členských zemích OECD s vysokými příjmy po 638 hodin v Latinské Americe.
  • Také počet plateb se velmi různí. Společnosti provádí nejvíce plateb ve východní Evropě a ve střední Asii, průměrně 53 ročně, zatímco nejmenší počet plateb je ve státech OECD s vysokými příjmy, v průměru 14 ročně.
  • Podle účastníků průzkumu je v rámci daňového systému nejvíce potřeba provést zlepšení v oblasti způsobu provádění daňových kontrol a v postoji daňových institucí.
  • V roce 2008/09 provedlo daňové reformy celkem pět států Evropské unie: Belgie, Česká republika, Finsko, Polsko a Španělsko.
  • V rámci EU se průměrná celková míra zdanění společnosti z případové studie snížila z 46 % na 44,5 %. To je částečně odrazem snížení daně z příjmů právnických osob provedeného v letech 2007/08 v Německu a v Itálii.
  • Průměrný čas potřebný ke splnění všech daňových požadavků v rámci EU je 232 hodin, zatímco v předchozím roce to bylo 257 hodin. Nejvíce času zabírají odvody za zaměstnance (117 hodin). Snížení odráží postupné zavádění a zlepšování systému elektronického podávání daní a elektronických plateb, zjednodušování daňové úpravy a zlepšování daňových formulářů ve snaze usnadnit jejich přípravu.
  • Přestože daň z přidané hodnoty je regulována obecným právním rámcem v celé EU, čas potřebný ke splnění místních právních předpisů se liší. Například sestavení DPH v Irsku trvá průměrně 30 hodin ročně, zatímco v České republice je to 178 hodin.
  • Ve světovém průměru je na typickou společnost uvaleno celkem 9,5 různé daně, zatímco v EU je to 11.

  Česká republika:

  • Česká republika provedla významné změny u daně z příjmů právnických osob, DPH a sociálního zabezpečení. Společnost z případové studie podá 12 plateb a stráví 613 hodin výpočtem a platbou daní. V ČR došlo ke snížení času nutného ke splnění daňových povinností o 34 % (z 930 v loňském roce). Časová zátěž na splnění daňových povinnosti je přesto v Česku stále druhá nejvyšší v rámci Evropské unie a také vyšší než průměr všech 183 zemí (286 hodin). Celkově se ČR umístila na 121. místě žebříčku výhodnosti daňového systému, což je oproti loňskému roku zhoršení o tři místa.

  Zdroj: PricewaterhouseCoopers

• Novinky z ambasády

• Nizozemská kultura

• Veletrhy

About Bulletin

Archive

Advertising